Strava králíčků

VODA

Voda musí být každý den měněna. Vodu podáváme čistou a pokojové teploty. Z tohoto důvodu je v kleci vhodnější napáječka. Je vhodné 1x týdně všechny části napáječky pořádně vyčistit, aby se odstranily vodní řasy a různé usazeniny. Čištění je jednoduché - do napáječky nalejeme díl octu a díl vody, přidáme trochu rýže, pořadně protřepeme, vypláchneme a napáječka je jako nová.
Do vody můžeme přidávat přípravek Acidomid K, který vodu okyseluje a zabraňuje tak množení patogenních bakterií a plísní ve vodě. Taktéž působí jako prevence proti kokcidióze. Někteří králíci nechtějí vodu ochucenou Acidomidem pít. Není to žádná tragédie a králíkovi pak Acidomid nenutíme.
Ostatní minerální a vitamínové přípravky jsou pro správně živeného králíka veskrze zbytečné (jejich nadbytek způsobuje dokonce těžká onemocnění) a podáváme je jen po domluvě s kompetentním veterinářem.
Jak naučit králíčka pít z napáječky?
Ne každý králíček umí pít z napáječky, a proto to ty, kteří z ní pít neumí, musíme naučit. Nejlépe to ušák pochopí, když mu napáječku podáte k tlamičce a kuličkou se zlehka dotknete jeho pysků tak, aby vytekla kapka. Ve chvíli, kdy ušák kuličku olízne a zjistí, že tudy teče voda, máte vyhráno.

SENO

Seno musí být hlavní složkou stravy králíka ze dvou důvodů:

* vláknina, která je v senu obsažená, podporuje peristaltiku střev a udržuje ve střevech mikrobakteriologickou rovnováhu. Tato vláknina je pro králíčka životně důležitá (mj. napomáhá vylučování chlupů, které do sebe ušák dostane při každodenní hygieně)
* králík musí seno déle přežvykovat, čímž si obrušuje stoličky. Podstatný je přitom i správný pohyb čelistí, který podněcují právě dlouhá stébla sena.

Proto musí mít králík seno celoživotně neomezeně k dispozici.
Při nákupu sena dáváme pozor, aby bylo seno suché, voňavé, zelené a bezprašné. Pokud je seno navlhlé, tak zatuchne a zpravidla začne plesnivět, přičemž plíseň může vyvolat těžká onemocnění, neboť produkuje jedovatý aflatoxin, který je rakovinotvorný a poškozuje játra a ledviny.
Nejvhodnější je luční nebo horské seno, protože je to směs různých druhů lučních trav a bylin.
Pro mladé králíky, kteří rostou (= do 7 měsíců), je vhodnější seno, které obsahuje např. vojtěšku, pampelišku nebo jetel, protože má zvýšený obsah vápníku, který ušák potřebuje kvůli růstu zubů a kostí ve větším množství.
Seno doma skladujeme v temnu a suchu a nejlépe v jutových pytlích, polypropylenových pytlích s průduchy, ve starých povlacích na polštáře a peřiny, případně v proutěných koších nebo podobných prodyšných nádobách. Ze sena se tak snadno vypaří přebytečná vlhkost a nedochází ke vzniku plísní.
Nejhodnotnější je seno z první senoseče, která bývá na konci května a v červnu. Toto seno je totiž hrubší a obsahuje tím pádem více vlákniny a živin než seno z druhé senoseče (otavy), která probíhá v létě. Obsah látek v seně je závislý na mnoha faktorech (např. obsahu bylin a trav), přesto však můžeme určit aspoň jeho přibližnou výživovou hodnotu – seno průměrně obsahuje 8 -16 % hrubých bílkovin, 22 - 35 % vlákniny, 3 - 5 % vápníku a 1 - 3 % fosforu.
Čerstvě usušené seno musíme před zkrmením nechat odležet 6 týdnů, protože, ačkoliv se nám zdá suché, probíhají v něm ještě biochemické změny, které mohou u zvířat vyvolat těžké trávící problémy.
TIP! Pokud si sušíme bylinky doma (ať už volně rozložené na papíře, v troubě či sušičce), musíme také počkat 6 týdnů, než se odleží a teprve pak je můžeme králíkovi nabídnout. Při sušení v troubě je ideální teplota 40-50°C, v každém případě však nesmí přesáhnout 100°C.
TIP! Seno v jesličkách přes den částečně vyčichne. Proto je dobré do jesliček přidávat párkrát za den po troškách čerstvé seno.
TIP! Do uskladněného sena můžeme taky přidat různé sušené bylinky (pampeliška, jitrocel, bazalka, majoránka...), které ho navoní a ušákovi pak bude seno víc chutnat.
I když má každý ušák své chutě a může upřednostňovat některé druhy před jinými, vždy si rád pochutná na čerstvé zelenině. Zelenina je pro králíčka důležitá, protože mu dodává minerální látky, vitamíny a vlákninu, které by normálně našel v luční trávě, bylinách apod. Pokud nemáme možnost králíka krmit pro něj přirozenou stravou = čerstvou luční trávou, je zelenina tou nejvhodnější náhražkou.
Zeleninu králíčkovi podáváme nejlépe 2x denně a to ráno a večer, kdy je ušák nejaktivnější a má zvýšenou potřebu energie. Denní dávka je u 2kilového králíka asi 2 plné hrsti (150-200g/kg váhy). Pokud ušák dávku nesní, dáme mu při dalším krmení menší množství. Nejlepší je připravit míchaný salát z minimálně 4-5 druhů zeleniny a druhy zeleniny každý den (nebo alespoň občas) pozměnit. Přes den můžeme ušáka rozmazlovat různými druhy aromatických bylinek nebo za odměnu mu můžeme dát malý kousek ovoce.
Dáváme pozor, aby se zelenina nezapařila (např. v igelitu v teple se snadno zapaří a králík se může nadmout a umřít) a v ideálním případě ji uchováváme v lednici (v lednici je chladno a zelenina se nezapaří). Před podáváním zeleninu dobře omyjeme pod tekoucí vodou. V žádném případě ji nedáváme přímo z lednice, ale necháme ji odležet na pokojovou teplotu, neboť po požití studené zeleniny by králík mohl dostat průjem. Dáme si dobrý pozor, aby zelenina nebyla shnilá nebo plesnivá!
Správný způsob zařazování nového druhu zeleniny do jídelníčku:
Králíci jsou zvířátka se zažíváním citlivým na změny, a proto musíme do jejich jídelníčku šťavnatou stravu zařazovat postupně!
Malým králíčkům se zelenina může začít podávat až po dovršení 7. týdne života (a po přeléčení proti kokcidióze), protože dřív není jeho zažívání ještě plně připraveno k příjmu šťavnaté stravy. Je nutné mít na paměti, že každá náhlá změna stravy může způsobit, zvláště u králičích miminek, zažívací problémy, a proto je vhodné před začátkem podávání zelené stravy malé králíčky přeléčit proti kokcidióze. Více viz kapitola Strava mláďat a kokcidióza.
Nejvhodnější je začít zeleninou, která má vyšší obsah vlákniny (např. mrkev, fenykl, řapíkatý celer). Vyberte jeden druh a dejte králíčkovi kousek na ochutnání - pokud ho králíček sní a neprojeví se u něj žádné střevní problémy (nadmutí, vánočky, měkké bobky, průjem), druhý den přidáme té samé zeleniny o kousek víc a pokud je vše v pořádku, třetí den můžeme přidat k osvědčené zelenině kousek jiné zeleniny. Opět samozřejmě pozorujeme reakci zažívacího ústrojí. Kdyby se však objevily nějaké zažívací problémy, veškerou zeleninu vysadíme do doby, než se ušákovo zažívání upraví, a poté mu zkusíme podat znovu malý kousek zeleniny, která mu způsobila potíže. Pokud má králík opět měkké bobky, tento druh z jídelníčku vyřadíme úplně (stejně postupujeme i u zařazení ovoce do jídelnícčku).

GRANULOVANÉ KRMIVO (GRANULE)

Granulované krmivo by mělo být u dospělých králíků pouze doplňkem a zpestřením stravy a pokud má králík k dispozici trávu či seno a k tomu dostatečné množství zeleniny, není důležité. Naopak velice důležitá je jeho kvalita, která by měla splňovat tyto základní parametry:

1. zeleninu podáváme králíkům v rozumném množství (i vhodná zelenina může ve velkých dávkách způsobit zažívací obtíže)
2. na všechny druhy zelí a listové zeleniny velice opatrně zvykáme, protože už v malém množství může způsobit nadmutí a případný následný úhyn zvířete
3. pokud podáváme třeba listy kukuřice, tak nesmí být postříkaná! Totéž platí i pro zbytek hospodářských plodin.
4. Některé druhy zeleniny mohou způsobit kvašení v žaludku a ve střevech, a proto mohou králíčky s citlivějším zažíváním nadýmat. Tyto druhy navíc obsahují kyselinu šťavelovou (více viz pod tabulkou zeleniny). Jsou to všechny druhy zelí, brokolice, kedluben (i jeho listy), kapusta a špenát.
5. Pokud je králíček náchylnější na nadmutí nebo mívá střevní potíže, nadýmající druhy zeleniny mu nepodáváme vůbec.
6. U králíčků, kterým nezpůsobují trávicí problémy, je vhodné podávat výše zmíněné nadýmavé druhy jen 2x týdně v malém množství jako doplněk (obsahují vitamín A) k jiným druhům zeleniny.
7. Ze salátu vždy odstraníme vrchní listy a stonek kvůli vyššímu obsahu nitrátů a kedlubnu oloupeme.
8. Riziko nadmutí se zvyšuje, pokud není králíčkovi dopřán dostatek pohybu (činnost střev je zpomalena).
Granulované krmivo by mělo být u dospělých králíků pouze doplňkem a zpestřením stravy a pokud má králík k dispozici trávu či seno a k tomu dostatečné množství zeleniny, není důležité. Naopak velice důležitá je jeho kvalita, která by měla splňovat tyto základní parametry:

1) 18% a více vlákniny

2) neskládá se z obilovin a semínek (granule mají vyvážený poměr všech složek a nezakládají se jen na obilninách) a v žádném případě nesmí obsahovat živočišnou moučku nebo sušené mléko

3) obsah tuku by se měl co nejvíce blížit 1,5%

4) nesmí obsahovat vysoké dávky vápníku (u dospělých králíků ne více než 1%, u mláďat může být víc) a poměr obsahu vápníku a fosforu by měl být přibližně 2:1 (např. vápník 1% - fosfor 0,5%)

5) všechny kousky v něm obsažené mají podobu peletek nebo granulek, protože je tak zaručeno, že všechny granule mají i stejný obsah živin

Tento typ krmiva není pro dospělého králíka podstatný, a proto ho můžeme z jídelníčku postupně vyloučit buď na dobu určitou (např. během diety) nebo ho, aniž by ušák strádal, z jídelníčku odstranit úplně (za předpokladu, že ho nahradíme dostatečným množstvím kvalitní trávy, zeleniny a malým množstvím ovoce). [1]
U mladých králíků do cca 6. měsíce je doporučeno podávat NEOMEZENÉ množství junior granulí. Mezi 6.-7. měsícem je pak třeba přejít na dospělácké granule a denní dávku pozvolna snižovat. Okolo 7. měsíce, kdy je králík považován za dospělého, je vhodné denní dávku snížit tak, aby granule netvořily hlavní součást stravy, ale pouze doplněk (množství pak záleží na velikosti králíka – pro zakrslé králíky je denní dávka 2 polévkové lžíce = cca 30g, nejlépe jedna ráno a jedna večer).
TIP! Granule skladujeme v suchu a chladnu. Část si odsypeme do uzavíratelné skleničky a zbytek balení skladujeme nejlépe v ledničce.
TIP! Před koupí vždy pozorně zkontrolujeme neporušenost obalu a datum spotřeby!